Ex post k vánočním přáním

Jak vysvětlit svou totální absenci ve smršti vánočních a novoročních přání? Snad jediné, co mne může omluvit, je, že 99% mých známých snad chápe, že mne tato davová psychóza až děsí A ti, kdo mne znají déle než rok (98,9% mých známých) vědí, že to držím už dlouho - a výjimečné SMS na konec roku ode mne jsou holt podmíněné signálem operátora, což se letos opět nekonalo - a to není plán, to je skutečnost

Když jsem v prosinci narazila na existenci Kongresu žen napsala jsem jim. O této iniciativě a mé snaze se zapojit snad jindy. Nyní více než o měsíc později jsem se dostala právě přes jejich stránky, ke článku Feministické společnosti Univerzity Karlovy [http://fem.cuni.cz/2016/01/o-silvestrovskych-utocich-musime-mluvit.html, 29.1.2016]. Čím mne článek zaujal? Snad poprvé, že se zaměřil na problém, který nastal jako na násilí na ženách. Dokonce hromadné násilí. Přestože si o možnostech německé policie (článek dohledám) myslím své, např. instalované kamery na veřejném prostranství, které nenatáčí, situaci, kdy v centru skupina mužů zaútočí dokonce na skupinu žen (menší) považuji za alarmující. A rovnou říkám, že nejde o národnost, či náboženství (ostatně náboženství o kterých se v souvislosti s útoky hovoří - ať na straně útočníků či obětí právě podobné věci zapovídá). Že se jednalo mn. ve skupinách o organizované akce, s tím souhlasím, že by šlo problém bagatelizovat na migrantskou záležitost, s tím už nikoliv. Ne všichni útočníci byli zjevně nově příchozí cizinci a zdá se, že jiní násilníci využili příležitosti.

Protože každý se rád zasměje, doporučím video ke všudy přítomným Hvězdným válkám

Erros de gravação dos episódios I, II, IIIMuito bom!

Zveřejnil(a) IGN Brasil dne 13. leden 2016

Bylo to před více než dvěma roky, kdy mne současná situace rozčílila natolik, že jsem ji zkusila komentovat. Vzniklo ani ne 5 článků, kdy jsem si uvědomila, že komentovat světové i regionální dění, vyžaduje čas, prostor a soustavnost. nic z toho nemůžu v plnohodnotných komentářích poskytnout. Prostě víc pracuji než mám čas komentovat co se kolem mne děje. Hlavně proto, že i pro předchozí pokus jsem si určila pravidlo, že se nejprve vyzuřím a až pak píšu. Jenže pak čtu facebook. Ne pro mne už to není sociální síť, spíše jen prostředek pro vyjádření ukřičených, jiná média nečtoucích křečků. A zjistila jsem, že než reagovat na nenávistné, sprosté a hnusné (vynechme zatím bez užitého příkladu slovo rasistické) výplody některých uživatelů sociální sítě v komentářích, kde Váš názor zapadne pod velkým obrázkem a velkým číslem sdílejících, budu reagovat jinde. Díky, jestli jste došli až sem. Snad v halasu hlasů na sociálních sítích zaslechnete i mne.