Bylo to před více než dvěma roky, kdy mne současná situace rozčílila natolik, že jsem ji zkusila komentovat. Vzniklo ani ne 5 článků, kdy jsem si uvědomila, že komentovat světové i regionální dění, vyžaduje čas, prostor a soustavnost. nic z toho nemůžu v plnohodnotných komentářích poskytnout. Prostě víc pracuji než mám čas komentovat co se kolem mne děje. Hlavně proto, že i pro předchozí pokus jsem si určila pravidlo, že se nejprve vyzuřím a až pak píšu. Jenže pak čtu facebook. Ne pro mne už to není sociální síť, spíše jen prostředek pro vyjádření ukřičených, jiná média nečtoucích křečků. A zjistila jsem, že než reagovat na nenávistné, sprosté a hnusné (vynechme zatím bez užitého příkladu slovo rasistické) výplody některých uživatelů sociální sítě v komentářích, kde Váš názor zapadne pod velkým obrázkem a velkým číslem sdílejících, budu reagovat jinde. Díky, jestli jste došli až sem. Snad v halasu hlasů na sociálních sítích zaslechnete i mne.